Každý z nás se někdy dostane do situace, kdy si neví rady. Napjatá atmosféra v rodině, tápání v partnerských vztazích, vyhoření v rámci profese, zásadní životní rozhodnutí, nedefinovatelná ztráta chuti do života… Nezřídka začínáme uvažovat, co děláme špatně a pak už chybí jen krůček k sebeobviňování a sebelítosti. Jsem příšerná matka… nikdy si nenajdu partnera, který by mě měl rád… dřu za ostatní, ale šéf to nevidí… Neseme na zádech kládu a možná nevidíme nikoho, kdo by nám s ní pomohl. Ulehčení může přinést popovídání si s dobrým přítelem. Možná ale nedokážeme najít odvahu svěřit se se svým osobním selháním někomu blízkému třeba proto, abychom v jeho očích neztratili body nebo prostě jen proto, abychom ho neobtěžovali vlastními starostmi. Každý má přece dost svých.

Vztah klient – psycholog je unikátní v tom, že nemusí být zatížen snahou klienta dělat se lepším, držet image sociální žádoucnosti. Psycholog nikdy nehodnotí své klienty ani jejich jednání na škále dobře – špatně. Při návštěvě psychologa nemusíme řešit, zda ho svými starostmi příliš nezatěžujeme. Psycholog stejně jako masér nebo kadeřnice nabízí službu, která nám může pomoci cítit se lépe.

Při své práci vycházím z adlerovského přístupu, který je založený na respektu k osobnímu příběhu a osobní logice klienta. Neexistuje univerzální návod na šťastný život ani univerzální návody na řešení konkrétních situací. Každý z nás prochází životními peripetiemi se svým jedinečným přístupem a jedinečnými zkušenostmi. Věřím, že každý člověk dokáže odpověď na své otázky najít sám u sebe a já jako psycholog mohu nabídnout bezpečný prostor pro zastavení, zamyšlení a porozhlédnutí se. Mohu zprostředkovat jiný úhel pohledu, otevřít některé zavřené nebo dokonce neviditelné dveře možností.